Jak vidíte, polička Vilíka je trošku monotónní :))
I tak se mi podařilo ho přemluvit a četla jsem oběma dětem před spaním na střídačku Bylinkové pohádky.
Některé pohádky bavily moc ve chvíli, kdy je bylinka opravdu pointou (syn mlynáře si vzal mátu a čuchal ji aby neusnul a mohl vysvobodit princeznu nebo když si král namazal na bolavé koleno třezalkový olej, když spadl z koně).
Někdy byla bylinka zmíněna jen vyloženě díky zaměření knihy a pokud se věta o bylince vynechala, pohádka by stejně dávala smysl.
Ilustrace se nám líbí, nic kýčovitého a květiny jsou opravdu vyvedené. Těším se až se letos budeme brouzdat loukou a budeme vzpomínat na jednotlivé pohádky.
Některé příběhy jsou příliš krátké a téměř bez pointy ale naštěstí těch dobrých tam bylo víc, takže knihu si rádi necháme jako součást knihovny a budeme číst ve chvíli kdy jednotlivé rostliny budou venku v rozpuku :)
(hned první kapitola zní příšerně - Princezna Melisa - ano, nenechte se zastrašit, vysvětluje tam hned že se tak říká meduňce latinsky)
